Inspirovat se úspěšnou strategií může být v marketingu funkčním postupem. Proč to ovšem neplatí bezvýhradně? Proč jsou lokální trhy specifické? A v čem jsou Češi jako zákazníci unikátní?
Možná vás nikdy nenapadlo se nad těmito otázkami zamýšlet. Možná přebíráte rady ze zahraničí naprosto přirozeně. Ovšem mě samotné se nedávno stal v reklamní kampani inspirované americkou knihou naprostý fail.
Proto s tímto článkem přicházím. Abych vás upozornila, že ne všechny rady ze zahraničí jsou vždy 100% aplikovatelné i u nás. Pohodlně se proto usaďte, začínám.
Inspirovat se radami, tipy a úspěchy zahraničních marketérů může být fajn a do jisté míry i funkční. Nicméně vždy myslete na to, že konkrétně v českém prostředí nemusejí být všechny postupy ze zahraničí 100% aplikovatelné a úspěšné.
Já vím, kontroverzní názor ve světě, kdy vše, co přichází ze zahraničí, hlavně z Ameriky, je považováno téměř
za "písmo svaté".
A rozhodně nechci říct, že by markeťáci za velkou louží neměli pravdu. Oni pravdu mají! Ale v americkém prostředí.
Oni si své teorie a rady netestovali v Česku. Oni doporučují postupy, které jim fungovaly u nich. Což není špatně, ale: Češi nejsou Amíci.
Týká se to zejména komunikační strategie na sociálních sítích. Ne vždy si majitelé značek ani samotní marketéři uvědomují, že zdánlivě neomezený virtuální prostor má své hranice. Dány jsou hlavně geografickými specifiky.
Každá oblast má své specifické podmínky a ty ovlivňují smýšlení a nákupní chování zákazníků.
Co je tedy vhodné například pro americký nebo francouzský trh, nemusí být optimální pro české spotřebitele. To, co se líbí v reklamě Angličanům, se nemusí líbit nám. To, co funguje v reklamách v Číně, nemusí vůbec fungovat v ČR.
Zkrátka jsme národ svérázný a jedinečný.
Samozřejmě jako vše - nemusí to platit vždy. Ale pokaždé, když se budete chtít inspirovat nějakou "zaručenou", "zázračnou", nebo dokonce "magickou" radou ze zahraničí, vždy si to raději otestujte s menším budgetem.
Lepší, když přijdete "jen" o pár stovek, než o statisíce korun.
S jistou nadsázkou bych mohla takové budování značky připodobnit k zahradničení.
Aby vám vaše značka úspěšně "rostla", musíte o ni správně pečovat. Pokud bych se měla přidržet "zahrádkářské" analogie, lze říci, že pro pěstování jahod taktéž neuplatíte rady z pěstování třeba smrků.
Díky internetu jsme schopni se k novinkám a aktuálním trendům dostávat skutečně rychle a jsme svědky překotného vývoje v reálném čase. To je samozřejmě pro tak dynamicky se měnící prostředí, jakým jsou sociální sítě, výhodou.
Můžeme se tak inspirovat při budování značky postupy, které už s úspěchem vyzkoušel někdo jiný. Jednoduše řečeno - nejsme nuceni pomyslnou cestu prošlapávat od počátku a leckdy bolestně opakovat chyby. To je super!
Jenže...
Přenášet obratem do českého prostředí všechny nové metody, o kterých se dozvíte ze zahraničí, nemusí být vždy jen ku prospěchu věci. Tak to prostě je.
A nemusí to platit jen zahraničí vs. Česko. Může to platit i napříč jednotlivými obory, byť třeba v jedné zemi.
Bavíme-li se o lokálních specifikách, jací jsou přímo Češi?
V mnoha ohledech si čeští spotřebitelé vysloužili coby dominantní charakteristiku přízvisko "konzervativní". (Samozřejmě to neplatí zcela bezvýhradně)
Zákazník v tuzemských podmínkách ochotně věří své osvědčené zkušenosti. Nemění tak věci, které fungují.
Ať už se jedná o příchuť zmrzliny nebo o barevné trendy v oblékání. Napříč obory se podnikatelé shodují, že v českých podmínkách se zákazník jen neochotně vzdává svých zvyklostí.
Tomu je proto potřeba se přizpůsobit.
Zahraničními tipy se tak v oblasti marketingu můžeme pouze inspirovat. Vždy je však nutné upravit je na míru preferencím klienta z tuzemska.
Do Česka mohou trendy ze zahraničí nakonec dorazit, ale mnohdy se zpožděním až v řádu několika let. Aplikovat je proto úspěšně často sice můžete, ale až s jistým odstupem.
A pamatujte, že ne vše. Někdy daná rada ani po letech neplatí. Prostě to u nás v Česku nefunguje.
Vymezit si cílový trh patří k základním pilířům úspěšného byznys plánu. Naprostá většina produktů není, a z podstaty věci ani nemůže být, navržena tak, aby vyhovovala všem zákazníkům. Demografická segmentace je proto jedním ze základních kritérií úspěšně cíleného marketingu.
A proto více než na zahraniční rady, dbejte na to, abyste se svou cílovkou komunikovali tím správným a vhodným jazykem a způsobem. Byť to třeba půjde proti dané radě ze zahraničí.
Ale čeho chcete reálně marketingem dosáhnout? Zavděčit se zahraničnímu markeťákovi, že jste jeho radu aplikovali?! Anebo získat zákazníka?!
A zároveň nezapomínejte na to, jaký je zdroj dané rady. Pokud hovoříme o světově známých a slavných markeťácích, pak je velká pravděpodobnost, že je daná rada kvalitní a relevantní.
Ale pokud se dostanete k příspěvku, ebooku, newsletteru, či čemukoliv jinému, od nějakého neznámého markeťáka, o kterém jste nikdy neslyšeli, pak tím tuplem vše berte s rezervou a raději si to vždy nejprve otestujte.
Při budování jakéhokoli podnikání je na místě myslet lokálně a nenechat se ukolébat myšlenkou, že internet stírá hranice. Pravdou je to jen do určité míry. Zákazníka a jeho preference ovlivňují i aktuální podmínky v místě, kde žije.
Na závěr opakuji - zahraniční rady rozhodně nejsou špatné a je fajn sledovat nejnovější mezinárodní dění. Ovšem ne vždy je vše 100% aplikovatelné i u nás.
Když se mluví o tvorbě Reels, většina diskuzí se točí kolem algoritmu, trendů, délky videa, střihu, hudby nebo titulků. Lidé hledají správný recept, správný formát, správnou aplikaci, správnou délku záběru nebo správnou denní dobu publikace, protože mají pocit, že právě tam leží odpověď na otázku, proč některá videa fungují a jiná ne.
Když se podíváte na hotové REELS na Instagramu, všechno vypadá strašně jednoduše. Někdo přijde před kameru. Řekne pár vět. Přidá se hudba. Proběhne několik střihů. A za třicet nebo šedesát sekund je hotovo.
Je to jedna z nejčastějších otázek, kterou dostávám od klientů. Jenže... Zároveň je to jedna z otázek, na kterou se nejhůř odpovídá jednou větou.
Je zvláštní sledovat, jak se z Reels stal během pár let téměř povinný marketingový formát. Něco, co "musíte dělat", pokud chcete být vidět. Něco, co firmy přidávají do strategií automaticky, často ještě dřív, než vůbec vědí proč. A právě tady vzniká problém, který je podle mě mnohem větší než algoritmus, dosahy nebo technická kvalita videí.
Moment, který rozhoduje úplně o všem. Přitom mu většina lidí věnuje úplně nejméně pozornosti. Ne střih, ne titulky, ne hudba, ne počet zhlédnutí. Ale první tři sekundy.
Když se dnes řekne "Reels", většina lidí si představí rychlé video, ideálně spontánní, autentické, bez velkého přemýšlení, něco, co se "prostě natočí", hodí na Instagram a buď to vyjde, nebo ne. A právě tady vzniká jeden z největších problémů, které ve své praxi vidím pořád dokola – Reels se bere jako náhoda, jako něco, co buď "chytne algoritmus"...