Pravidla pro reklamu jsou na Facebooku poměrně striktní. Proč dochází k zamítání a co v podobné situaci můžete podniknout? Přečtěte si tento článek, abyste se mohli vyhnout zamítnutí reklamy na Facebooku.
Reklama běžně podléhá na Facebooku procesu schvalování. Ten trvá nejčastěji řádově hodiny, nicméně u reklam ze speciálních kategorií se schvalování může protáhnout dokonce až na 3 dny. Do celkové doby se promítá historie vašeho účtu, doména, samotný text inzerátu, kreativa, ale i cílení.
Kontrolní mechanismus má několik částí - hodnotí se texty i obrázky samotného postu, ale revizí před zveřejněním prochází i cílení a umístění reklamy a obsah vstupní stránky.
Vzhledem k tomu, že se na Facebooku uplatňuje kombinace automatického a manuálního schvalování, může se vám v praxi stát dokonce i to, že vaše reklama bude automatickým algoritmem schválena a pozdější ruční kontrola nesrovnalosti odhalí.
Což znamená, že pokud došlo k jejímu zamítnutí, porušila vaše reklama zásady pro zveřejňování, které jsou na této síti platné. Ty jsou rozděleny do tří základních skupin, a to na zásady komunity, zásady pro stránky, skupiny a události a zásady pro reklamu.
Abyste nicméně nemuseli pouze odhadovat, proč k tomuto verdiktu došlo, Facebook vám pošle e-mailové upozornění a odkáže vás do záložky Kvalita účtu. V té je důvod zamítnutí přesně uveden. V zásadě ale máte dvě možnosti:
upravit reklamu tak, aby zásadám odpovídala
vytvořit reklamu zcela novou
Eventuálně se můžete proti rozhodnutí Facebooku ještě vymezit tím, že požádáte o překontrolování zamítnuté reklamy. To je samozřejmě možné, pokud se domníváte, že jste žádné zásady z výše zmíněných jednoduše neporušili a i samotný Facebook tento postup doporučuje.
Při posuzování reklamy totiž mohlo dojít k pouhému omylu. Požadavek na opětovnou kontrolu najdete opět v záložce Kvalita účtu.
Abyste se pozdějším komplikacím se schválením reklamy na Facebooku dokázali vyhnout, měli byste se seznámit s principy zásad pro reklamu na této sociální síti.
dodržování platných právních předpisů dané jurisdikce
zákaz propagovat služby, zboží nebo praktiky využívající klamavé či zavádějící postupy
zákaz reklam, které mají charakter násilný, šokují, jsou vulgární nebo se pokoušejí vzbudit senzaci
zákaz reklam postavených na vytváření negativního vnímání vlastního těla za účelem propagace produktů k redukci hmotnosti a dietních i dalších produktů souvisejících se zdravím
požadavek na maximální transparentnost u reklam týkajících se sociální problematiky, voleb a politiky
Facebooková reklama by tak vždy měla být v souladu s platnými pravidly. Pokud tomu tak není, může být zamítnuta. Pak máte coby správce sociálních sítí možnost ji jednoduše upravit nebo navrhnout znovu.
Je zvláštní sledovat, jak se z Reels stal během pár let téměř povinný marketingový formát. Něco, co "musíte dělat", pokud chcete být vidět. Něco, co firmy přidávají do strategií automaticky, často ještě dřív, než vůbec vědí proč. A právě tady vzniká problém, který je podle mě mnohem větší než algoritmus, dosahy nebo technická kvalita videí.
Moment, který rozhoduje úplně o všem. Přitom mu většina lidí věnuje úplně nejméně pozornosti. Ne střih, ne titulky, ne hudba, ne počet zhlédnutí. Ale první tři sekundy.
Když se dnes řekne "Reels", většina lidí si představí rychlé video, ideálně spontánní, autentické, bez velkého přemýšlení, něco, co se "prostě natočí", hodí na Instagram a buď to vyjde, nebo ne. A právě tady vzniká jeden z největších problémů, které ve své praxi vidím pořád dokola – Reels se bere jako náhoda, jako něco, co buď "chytne algoritmus"...
Na první pohled to vypadá směšně jednoduše. Krátké video. Pár sekund až minuta. Rychlý střih. Nějaké titulky. Publikace a hotovo.
Digitální marketing se v posledních letech dramaticky proměnil.
Ne proto, že by se změnily základní principy prodeje, psychologie zákazníků nebo samotný obsah reklamy.
Změnil se především způsob, jakým se data sbírají, zpracovávají a vyhodnocují. A právě tady vstupuje do hry téma, které dnes rozhoduje o tom, zda mají vaše kampaně na platformách...
V reklamním světě se velmi často setkávám s jedním nenápadným, ale zásadním omylem. Mnoho podnikatelů, a dokonce i některých markeťáků, hází do jednoho pytle tři různé události: AddToCart (Přidání do košíku), InitiateCheckout (Přechod k zaplacení) a Purchase (Nákup).