"Tady máte mé ... [doplňte dítě, peníze nebo zdraví], starejte se o ně/něj, ale rozhodně mě s tím neotravujte..." neřekl nikdy nikdo při předávání svých dětí, zdraví nebo peněz do péče.
Tak proč to takto funguje u hlavních marketingových kanálů?! Proč se lidé dobrovolně vzdávají kontroly nad svými hlavními kanály, které jim generují zisky?! A pak jsou překvapení, že jim to vůbec nefunguje tak, jak čekali?!
Nedávno mě oslovila nová klientka s tím, že by chtěla správu sociálních sítí.
To by nebylo nic zvláštního.
Jsem správkyně sociálních sítí, je to má práce, podobných poptávek se mi objeví několik do měsíce.
V čem tedy byla tato tak jedinečná, že o ní píšu?!
Paní, jakožto už několikátý člověk po sobě, se kterým jsem během posledních několika měsíců mluvila, se mi zmínila, že už nějaké správce dříve měla, ale že se u nich strašně spálila. Že nebyli vůbec kvalitní ani profesionální.
Ale hned vzápětí dodala, že o svých soc. sítích nechce nic vědět, že jí s tím vůbec nemám otravovat a hlavně po ní nic v této souvislosti chtít.
Nevím, zda to tam taky cítíte, ale toto si značně rozporuje.
Paní totiž vidí, že sociální sítě jsou pro ní hlavní marketingový kanál, který jí přináší nejvíce objednávek.
Přitom ale přesně o tom samém kanálu nechce ani vidět, ani slyšet.
Hlavně "ať to jede".
Není to tak trochu oxymóron?
Prozradím vám malé tajemství - ještě stále nevlastním přístroj na čtení myšlenek.
Já vím, já vím - hrůza!
Jak si můžu dovolit podnikat bez tak fundamentálního nástroje?!
Ovšem žádný strach, letos cítím, že se to už konečně prolomí a konečně se k němu dostanu!
Takže heuréka je na dosah ruky.
Každopádně do té doby to bohužel bez těch otravných e-mailů, nekonečných schůzek a nesčetných telefonátů nepůjde.
Je to bohužel tak...
Pořád ještě potřebuji předávat informace v mluvené nebo psané podobě.
Jak retro...
Takže, když za mnou přijde klient s tím, že mi předává své extrémně důležité sociální sítě do správy, ať se o ně postarám jako o vlastní, ovšem ať neočekávám žádné podklady, informace ani notičky, tak se s dost velkou pravděpodobností může stát, že nesplním očekávání, které klient má.
Protože jej logicky neznám.
A ne - "Chceme zvýšit všechno" - není jasně měřitelný a stanovený cíl.
Čím detailnější zadání a představa od klienta, tím lépe.
Protože pak to nemůže nikam uhnout.
A když ještě mám navíc průběžné výsledky od klienta - kolik přišlo objednávek na e-shopu, kolik nových lidí navštívilo prodejnu, kolik lidí zmínilo, že jej našlo díky soc. sítím - tak to je úplně žůžo labůžo.
A proč teda píšu tento článek?
Proč trávím svůj drahocenný čas nad těmito řádky?
Co vám tím vším chci říct?
Předávejte, prosím, svým markeťákům informace.
Pamatujte, moc vás prosím, na to, že zatím žádný, byť sebelepší markeťák na světě nevlastní přístroj na čtení myšlenek (ani teda stroj času).
Proto nestačí si mezi svými kolegy ve firmě (samozřejmě bez přítomnosti daného markeťáka) postěžovat: "No... to jsem teda čekal, že už touto dobou budeme mít mnohem více objednávek na e-shopu."
"Ten cápek tam snad nic nedělá. Nejdou z toho vidět vůbec žádné výsledky!"
"My tu markeťačku budeme muset vyměnit. Předpokládal jsem, že vzhledem k těm našim akcím bude opačný trend a širší zásah publika."
A ví to, prosím, ti daní markeťáci?
Řekli nebo napsali jste jim to?
Znají vaši přesnou, konkrétní, měřitelnou představu?
A pokud ano, pochopili vás správně?
Nedošlo jen ke komunikačnímu šumu?
Ví přesně, co se po nich chce?
A ne pouze - opačný trend a širší zásah publika - ale konkrétní čísla?
IDEÁLNÍ PODOBA MARKETINGOVÉHO ZADÁNÍ: "Má představa je 50 objednávek měsíčně v hodnotě alespoň 100 000 Kč s utraceným budgetem 20 000 Kč, oslovených alespoň 20 000 lidí, 200 prokliků na webové stránky."
Mají vaši markeťáci přesně tyto notičky?
A jste také domluveni na situaci, kdy k tomu nedojde? Změna strategie? Úprava kampaní? Snížení ceny za práci daného markeťáka? Ukončení spolupráce?
Pokud ještě ne, nevadí.
Teď už víte, že si to ten daný člověk z paty nevytáhne, tak mu to hned běžte napsat.
Bez otevřené komunikace to zatím stále bohužel nepůjde.
Chystáte se spravovat placené kampaně na sociálních sítích a aktuálně žijete v blahé nevědomosti. Říkáte si, že to nemůže být tak komplikované nebo složité. Věříte, že to zvládnete levou zadní. Neřešíte kdopak copak. Zkrátka se do toho chcete vrhnout po hlavě a případné problémy, zádrhely a komplikace chcete řešit až po cestě. Jenže, přece jen je...
Můžeme zacílit naši placenou reklamu na sociálních sítích na fanoušky naší konkurence? A můžeme zacílit na fanoušky konkrétní uzavřené facebookové skupiny? A můžeme cílit konkrétně na Sportovní nadšence, Firmy, hotely a rekreační zařízení, nebo třeba na Domácnosti s velkou zahradou?
Vždyť je to jenom čárka.
Vždyť je to pěknější obrázek.
Vždyť je to jen slovo.
Vždyť je to jen blbý hashtag.
Vždyť je to jen smajlík...
Často se u některých firem a klientů setkávám s očekáváním, že najmout si správce sociálních sítí znamená zbavit se kompletně všech starostí. Něco, jako kdyby si člověk najal osobního kuchaře a očekával, že mu bude vařit ty nejlepší speciality, aniž by mu ale řekl, co má rád, co nejí, nebo jestli náhodou nemá alergii na krevety. Realita...
"Paní Rumpala, kolik fanoušků na našem firemním profilu musíme mít, aby nám Facebook spustil placenou reklamu?" Přichází za mnou jednou za čas podobný dotaz. A odpověď je velice jednoduchá a přímočará: Žádné povinné množství fanoušků nikde není stanoveno. Jak to? A jak to s těmi fanoušky na sociálních sítích tedy je? Pojďme se na to podívat.
Začínáte s facebookovými reklamami. V tomto prostředí jste noví. Nikdy předtím jste zde reklamy neměli, ani s nimi zde nemáte žádnou zkušenost. A teď najednou z ničeho nic si Facebooku od vás začne z vaší platební karty strhávat nejprve 50 Kč, pak 100 Kč, poté 150 Kč, až třeba 200 Kč. A vy teď nevíte - ...