Když se někoho zeptáte, co by si přál od svých sociálních sítí, velmi často uslyšíte stejnou odpověď. Více sledujících. Více fanoušků. Více lajků. Více dosahů. Více zhlédnutí. Jako kdyby právě tato čísla byla tím nejdůležitějším ukazatelem úspěchu. Jako kdyby bylo mezi počtem sledujících a počtem zákazníků automaticky znaménko.
A možná právě tohle je jeden z největších omylů, se kterým se ve své práci setkávám.
Klienti za mnou často přicházejí s tím, že chtějí zvýšit počet sledujících na Instagramu nebo Facebooku, protože jsou přesvědčení, že jakmile jejich profil překročí určitou hranici, začnou automaticky více prodávat.
Někdy je to tisíc sledujících, někdy pět tisíc, někdy deset tisíc.
Jako kdyby někde existovala magická hranice, po jejímž překročení vám začne telefon automaticky zvonit, objednávky přicházet a podnikání růst.
A sociální sítě už vůbec ne.
Za posledních několik let jsem měla možnost spravovat sociální sítě desítkám firem z úplně rozdílných oborů.
Od malých lokálních podniků přes e-shopy až po větší společnosti.
A víte, co mě na tom fascinuje nejvíc? Že mezi počtem sledujících a obchodními výsledky často neexistuje téměř žádná přímá souvislost.
Viděla jsem profily s několika stovkami sledujících, které pravidelně získávaly nové zákazníky a byly obchodně velmi úspěšné.
A zároveň jsem viděla profily s desítkami tisíc fanoušků, které téměř nic neprodávaly.
Když to člověk vidí poprvé, může ho to překvapit. Když to vidí po několikáté, začne si uvědomovat, že číslo pod profilovou fotografií vypovídá o úspěchu firmy mnohem méně, než si většina lidí myslí.
Možná je to tím, že jsme si na sociálních sítích zvykli považovat viditelná čísla za měřítko kvality.
Když někdo vidí profil s padesáti tisíci sledujícími, automaticky předpokládá, že musí být úspěšný. Že musí mít spoustu zákazníků. Že jeho podnikání skvěle funguje.
Jenže ve skutečnosti vůbec nevíme, kdo těch padesát tisíc lidí je. Nevíme, odkud pocházejí. Nevíme, jestli spadají do cílové skupiny. Nevíme, jestli mají zájem o produkty nebo služby dané firmy. Nevíme, jestli někdy něco koupili. Nevíme, jestli někdy vůbec uvidí další příspěvek.
Jediné, co víme, je to, že někdy v minulosti klikli na tlačítko "Sledovat".
A to je opravdu velmi málo informací na to, abychom z toho vyvozovali obchodní úspěch.
Představte si na chvíli úplně obyčejnou situaci.
Máte kavárnu v Brně.
Na Instagramu vás sleduje dvacet tisíc lidí.
Zní to skvěle. Jenže deset tisíc z nich žije v Praze, další čtyři tisíce na Slovensku, několik tisíc jsou lidé, kteří sledují stovky kaváren jen proto, že mají rádi hezké fotografie kávy, a zbytek tvoří lidé, kteří váš profil začali sledovat před několika lety, ale dnes už vaše příspěvky prakticky nevidí.
Kolik z těch dvaceti tisíc lidí si zítra přijde sednout na cappuccino?
Možná deset.
Možná dvacet.
Možná nikdo.
A najednou to obrovské číslo začíná vypadat úplně jinak.
Na druhé straně si představte malou rodinnou cukrárnu, kterou sleduje osm set lidí.
Většina z nich bydlí do patnácti kilometrů. Znají majitele osobně. Sledují nové příchutě dortů. Reagují na příspěvky. Sdílejí je mezi známými. Pravidelně chodí nakupovat.
Kdo myslíte, že bude mít větší obchodní přínos? Profil s dvaceti tisíci anonymními sledujícími, nebo profil s osmi sty lidmi, kteří značce věří a skutečně u ní nakupují?
Právě tady se podle mě skrývá jeden z největších rozdílů mezi popularitou a podnikáním. Popularita přináší pozornost. Podnikání potřebuje důvěru. A to jsou dvě naprosto odlišné věci.
Velmi často klientům říkám jednu větu, která je zpočátku překvapí.
Nechci vám přivést co nejvíce sledujících. Chci vám přivést co nejvíce správných sledujících.
Protože mezi těmito dvěma větami je obrovský rozdíl.
Pokud prodáváte zakázkovou výrobu kuchyní za několik set tisíc korun, opravdu nepotřebujete, aby vás sledovalo sto tisíc lidí.
Potřebujete, aby vás sledovalo několik stovek nebo několik tisíc lidí, kteří právě řeší rekonstrukci domu nebo bytu, mají odpovídající rozpočet a hledají firmu, které budou ochotni svěřit svůj domov. To je vaše cílová skupina. Všechno ostatní jsou jen čísla.
Mám pocit, že jsme se v posledních letech až příliš nechali unést kulturou sociálních sítí, kde se úspěch měří především viditelnými metrikami.
Počet sledujících. Počet lajků. Počet zhlédnutí. Počet komentářů.
Jenže firmy nežijí z lajků. Neplatí zaměstnance dosahy. Nenakupují materiál za počet sledujících. Platí je zákazníci.
A právě proto je potřeba přestat zaměňovat marketingové metriky s obchodními výsledky.
To samozřejmě neznamená, že počet sledujících je úplně bezvýznamný.
Není.
Může být důležitým ukazatelem růstu značky, povědomí nebo dlouhodobého budování komunity.
Jen nesmí být hlavním cílem.
Ve chvíli, kdy se stane cílem sám o sobě, začínají firmy dělat zvláštní rozhodnutí.
Začnou tvořit obsah, který přitahuje co nejvíce lidí, místo aby přitahoval ty správné lidi.
Začnou honit virální videa, která s jejich podnikáním vlastně vůbec nesouvisí.
Začnou řešit trendy, které jim přinesou nové fanoušky, ale ne nové zákazníky.
A po několika měsících zjistí, že profil sice roste, ale tržby stojí na místě.
Tohle je mimochodem jedna z věcí, kterou vidím velmi často u firem, které se nechají zlákat virálním obsahem. Ano, některé vaše video sice získá statisíce zhlédnutí. Přijdou tisíce nových sledujících. Profil během několika dnů výrazně vyroste.
Jenže pak přijde otázka, kterou si podle mě klade příliš málo lidí. Kolik z těch nových sledujících se skutečně stalo zákazníky? Kolik z nich si objednalo službu? Kolik z nich nakoupilo? Kolik z nich se na profil ještě někdy vrátilo?
A velmi často zjistíte, že odpověď je překvapivě nízká.
Důvod je přitom jednoduchý. Lidé nezačnou nakupovat jen proto, že vás začali sledovat.
Nakupují ve chvíli, kdy vám začnou důvěřovat.
Když pochopí, že rozumíte tomu, co děláte. Když vidí výsledky vaší práce.
Když opakovaně narážejí na kvalitní obsah. Když mají pocit, že jim rozumíte.
Když získají jistotu, že právě vy dokážete vyřešit jejich problém.
A to je proces, který se nedá urychlit jedním virálním videem ani deseti tisíci novými sledujícími.
Občas klientům dávám jednoduchý příklad.
Představte si obchod v obchodním centru. Jedním dnem jím projde deset tisíc lidí. Všichni se podívají do výlohy. Někteří vejdou dovnitř. Někteří si vezmou leták. Někteří si něco prohlédnou.
Ale nakoupí jen malá část z nich.
A nikoho by nenapadlo tvrdit, že když kolem obchodu projde dvakrát více lidí, automaticky se zdvojnásobí tržby.
Všichni chápeme, že mezi návštěvníkem a zákazníkem existuje několik kroků. Jen na sociálních sítích máme tendenci na to zapomínat.
Další věc, kterou považuji za důležitou, je kvalita vztahu se sledujícími. Protože sociální sítě nejsou sbírání vizitek.
Nejde o to, kolik lidí vás jednou začalo sledovat.
Jde o to, kolik lidí si na vás vzpomene ve chvíli, kdy bude potřebovat právě to, co nabízíte. A to už není otázka počtu sledujících.
To je otázka důvěry, konzistence, odbornosti a dlouhodobé komunikace.
Kdybych měla klientům dát jen jednu jedinou radu, zněla by velmi jednoduše.
Přestaňte se ptát, kolik máte sledujících. Začněte se ptát, kolik z nich by si u vás dnes skutečně koupilo produkt nebo službu.
Protože právě tam začíná skutečný marketing. Ne ve chvíli, kdy někdo klikne na tlačítko "Sledovat", ale ve chvíli, kdy vám natolik věří, že je ochotný svěřit vám své peníze.
A možná právě tehdy si uvědomíte, že nejcennější profil na sociálních sítích není ten, který má nejvíce sledujících. Je to ten, který má kolem sebe komunitu lidí, kteří značce věří, vracejí se, doporučují ji dál a stávají se jejími zákazníky.
Protože sledující vám mohou udělat radost. Zákazníci vám ale umožní podnikat i za pět nebo deset let. A mezi těmito dvěma věcmi je mnohem větší rozdíl, než si většina lidí uvědomuje.
Když se někoho zeptáte, co by si přál od svých sociálních sítí, velmi často uslyšíte stejnou odpověď. Více sledujících. Více fanoušků. Více lajků. Více dosahů. Více zhlédnutí. Jako kdyby právě tato čísla byla tím nejdůležitějším ukazatelem úspěchu. Jako kdyby bylo mezi počtem sledujících a počtem zákazníků automaticky znaménko.
Když se mluví o tvorbě Reels, většina diskuzí se točí kolem algoritmu, trendů, délky videa, střihu, hudby nebo titulků. Lidé hledají správný recept, správný formát, správnou aplikaci, správnou délku záběru nebo správnou denní dobu publikace, protože mají pocit, že právě tam leží odpověď na otázku, proč některá videa fungují a jiná ne.
Když se podíváte na hotové REELS na Instagramu, všechno vypadá strašně jednoduše. Někdo přijde před kameru. Řekne pár vět. Přidá se hudba. Proběhne několik střihů. A za třicet nebo šedesát sekund je hotovo.
Je to jedna z nejčastějších otázek, kterou dostávám od klientů. Jenže... Zároveň je to jedna z otázek, na kterou se nejhůř odpovídá jednou větou.
Je zvláštní sledovat, jak se z Reels stal během pár let téměř povinný marketingový formát. Něco, co "musíte dělat", pokud chcete být vidět. Něco, co firmy přidávají do strategií automaticky, často ještě dřív, než vůbec vědí proč. A právě tady vzniká problém, který je podle mě mnohem větší než algoritmus, dosahy nebo technická kvalita videí.
Moment, který rozhoduje úplně o všem. Přitom mu většina lidí věnuje úplně nejméně pozornosti. Ne střih, ne titulky, ne hudba, ne počet zhlédnutí. Ale první tři sekundy.