Limit účtu na výdaje se může stát velmi dobrým pomocníkem při budování vaší marketingové kampaně na sociálních sítích. Může ji ale také doslova pohřbít, pokud ho neumíte používat správně. Jaké chyby lidé dělají?
V reklamním účtu na Facebooku lze jednoduše nastavit limit na výdaje. Pak můžete v Nastavení plateb kontrolovat, kolik prostředků jste utratili.
Ovšem pozor, limit účtu na výdaje není možné použít u účtů pro reklamu, které mají nastavené ručně zadávané platby. Pakliže si za účelem provozování reklam přidáte peníze ve formě předplaceného kreditu, možnost pro vytvoření limitu účtu na výdaje se vám nezobrazí.
Praktickým dopadem nastavení limitu je to, že jakmile je dosaženo vámi vymezené částky, reklama se zastaví. Předejdete tím dalšímu utrácení. Co však působí jako efektivní nástroj a ochrana před zbytečnými výdaji, se však v praxi může proměnit ve značně limitující prvek.
První problém je ten, že zastavíte reklamu, která je funkční a generuje požadovanou konverzi. Pokud se vašemu cílovému publiku přestane doručovat reklama, v praxi to znamená nižší podporu vašeho podnikání a možné zhoršení obchodních výsledků.
Je tak na vás, abyste tomuto problému předcházeli. Znamená to, že musíte pravidelně limit hlídat a sledovat, aby ke stopnutí reklam nedošlo.
Prakticky je navíc důležité si uvědomit, že limit vám nijak nezajistí to, aby se u některé z reklam nepřekročil budget. Ilustrovat si můžeme takovou situaci na následujícím praktickém příkladu:
Limit na reklamním účtu může být nastaven například na 5 000 Kč. Pokud si budget do reklamy omylem nastavíte také na tuto částku, tedy víc, než jste původně zamýšleli, například 500 Kč (seknete se o jednu nulu), limit vám v utracení zkrátka nezabrání. Z pohledu Facebooku je totiž utracení oněch 5 000 Kč zcela korektní.
Nastavování limitu se nevyplatí ani proto, že jej musíte průběžně resetovat. To je opět časová zátěž, neboť to vyžaduje pravidelné sledování a kontrolu.
V okamžiku, kdy plánujete utrácet za reklamy vyšší částky, je pochopitelně nutné si limit zvýšit. Tím ovšem tato funkce prakticky definitivně pozbývá smyslu, neboť utrácíte v určitém bodě mnohem více, než jste zamýšleli v počátečním bodě svého plánování rozpočtu.
Mnozí správci reklam také limit využívají i k tomu, aby ho sladili s limitem na platební kartě. Ani to však nemusí být úplně vhodná cesta, jak výdaje efektivně dostat pod kontrolu.
Limit na kartě totiž může být nastaven odlišně, například týdně. Naproti tomu limit v reklamním účtu na Facebooku není nastaven vůbec časově, ale řeší se konkrétní částkou. Z toho může vyplývat, že za reklamu budete platit i například každé 2 dny, kdežto limitu na kartě dosáhnete 1x za týden.
Ani z tohoto pohledu tak limit účtu pro výdaje nepředstavuje optimální možnost.
Naštěstí existuje vhodný způsob, jak mít o utrácení za reklamu skutečně dobrý přehled. Nejvýhodnější je si při správě reklamy jednoduše nastavit limit u každé kampaně jednotlivě.
Tedy například dlouhodobý rozpočet na sumu 500 Kč u propagace příspěvku. To znamená, že celkově za danou kampaň utratíte 500 Kč, bez ohledu na to, jak dlouho poběží nebo jak úspěšná bude. Tímto způsobem si můžete udržet nad reklamami dokonalou kontrolu.
Správa reklam na Facebooku vyžaduje zkušenosti a dobrý přehled o jednotlivých funkcích této sítě. Jen tak se vyhnete zbytečným chybám a můžete svůj marketing koncipovat správně a zodpovědně se rozhodovat o tom, které metody jsou pro vás užitečné.
Můžeme zacílit naši placenou reklamu na sociálních sítích na fanoušky naší konkurence? A můžeme zacílit na fanoušky konkrétní uzavřené facebookové skupiny? A můžeme cílit konkrétně na Sportovní nadšence, Firmy, hotely a rekreační zařízení, nebo třeba na Domácnosti s velkou zahradou?
Vždyť je to jenom čárka.
Vždyť je to pěknější obrázek.
Vždyť je to jen slovo.
Vždyť je to jen blbý hashtag.
Vždyť je to jen smajlík...
Často se u některých firem a klientů setkávám s očekáváním, že najmout si správce sociálních sítí znamená zbavit se kompletně všech starostí. Něco, jako kdyby si člověk najal osobního kuchaře a očekával, že mu bude vařit ty nejlepší speciality, aniž by mu ale řekl, co má rád, co nejí, nebo jestli náhodou nemá alergii na krevety. Realita...