Proč je sharenting nebezpečný
Odborníci varují, že digitální stopa může být později samotným dítětem vnímána problematicky. Zveřejněné snímky jsou příliš intimní, vyloženě dehonestující nebo zachycující dítě v citlivých situacích (dítě nahé při koupání či na nočníku, umazané od jídla atd.).
Navíc může dojít k tomu, že s obsahem budou dítě konfrontovat další uživatelé, například spolužáci ve škole. To se pak stává terčem posměchu či dokonce šikany. Což může mít destruktivní vliv na jeho sebedůvěru, případně utváření jeho intimity.
V krajním případě se mohou děti stát i oběťmi tzv. digitálního únosu. To znamená, že si někdo další fotografie dítěte stáhne a bude je vydávat za své.
Identita dětí může být zneužita i při podvodných adopcích, velmi často se podobné materiály ocitají i na webech s pedofilní tématikou.
Jak se proti sharentingu bránit
Lze říci, že někteří rodiče provozují sharenting, aniž o tom vědí. Prvním důležitým krokem je tedy osvěta. Internet je veřejný prostor, kam má přístup kdokoli. Ne všichni sem přicházejí s čestnými úmysly.
Proti sharentingu dále existuje prakticky jediná vhodná obrana: Přemýšlejte nad tím, co sdílíte. Nemůže to dítěti jakkoli ublížit, a to nejen nyní, ale i v budoucnosti? Experti dávají k dobru radu: Čím méně takových informací vypustíte, tím lépe.
Pokud už musíte například fotografie na internet dát, důkladně si rozmyslete, kam je nahráváte a kdo je může vidět. Není například možné poslat je kamarádce soukromou zprávou místo toho, abyste je nahráli do svého profilu, kde je uvidí všichni přátelé či dokonce každý uživatel internetu?
Berte navíc ohled na to, že co vám připadá roztomilé nebo jako symptom nezměrné geniality vašeho potomka, pro ostatní nijak zajímavé být nemusí. Na nočník se časem zkrátka naučí chodit každé (zdravé) dítě, byť je hrdá touha oznámit to celému světu poměrně pochopitelná.